Poruchy řeči

Řeč, hlas a sluch patří mezi hlavní nástroje v lidské komunikaci. Díky těmto schopnostem se dokážeme mezi sebou dorozumívat. Jako všechny schopnosti, tak i řeč může mít své poruchy, které se projevují jak u dětí, tak i u dospělých.

Poruchy řeči lze považovat také za souhrnné označení pro poruchy zpracování jazykové informace, které mohou postihnout gramatické, sémantické či jiné postižení jazyka.

Druhy poruch řeči:

• Afázie – jedná se poruchu produkce nebo porozumění řeči
• Dysfázie – je lehčí poruchou oproti afázii
• Dysartrie (porucha artikulace)
• Afonie, Dysfonie – chraptivá nebo šeptavá řeč u porušených hlasivek, bezhlasost
• Rinolalie, Nazolalie – tzv. nosová řeč, vzniká při postižení měkkého patra
• Dyslalie – patlavost dětí u opožděného vývoje řeči
• Balbuties (koktavost)
• Mutismus (němota)
• Ataktická řeč u poruch mozečku
• Monotónní řeč u Parkinsonova syndromu v rámci hypokineze

Poruchy řeči u dětí

K poruchám řeči dochází zejména u dětí. Na to většinou poukazuje žádná nebo velmi malá slovní zásoba v druhém roce života dítěte. Ve třetím roku se jedná o opožděný vývoj řeci, pokud:

• slovní zásoba je malá
• věty jsou omezeny jen na 2-3 slova
• řeč je velmi špatně srozumitelná
• dítě komolí slabiky i slova

V případě, že má dítě problémy s řečí, začíná se na naší klinice s vhodně zvolenou logopedickou terapií již v předškolním věku dítěte. U dětí s poruchou řeči se pak často diagnostiku jedna z následujících poruch – patlavost, vývojová dysfázie, koktavost, dysartie, breptavost, poruchy hlasu, vada řeči při nervových a duševních poruchách, dyslexie, autismus nebo sluchové poruchy a vady.

Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka

Jedná se o poruchy, kde normální způsob osvojení jazyka je narušen od časných vývojových stádií. Tyto vývojové poruchy bývají pak následovány dalšími přidruženými problémy jako obtíže ve čtení a psaní, v meziosobních vztazích či poruchy emocí a chování.

Poruchy řeči u dospělých

Stejně jako u dětí, tak i u dospělých pacientů může dojít k poruchám a vadám řeči. Příčin je celá řada, ale jednou z poměrně častých je mozková příhoda. Porucha řeči je v tomto případě jedním z varovných příznaků, díky kterému lze poznat cévní mozkovou příhodu, u které hraje důležitou roli čas. Při mozkové příhodě dochází pouze k náhlé poruše řeči.

Typy vývojových poruch:

• Specifická porucha artikulace řeči – je vývojovou poruchou, kdy dítě užívá řečových zvuků pod úrovní svého mentálního věku, ačkoliv řečová dovednost je v pořádku
• Expresivní porucha řeči - jedná se o specifickou vývojovou poruchu, kdy je expresivně mluvená řeč dítěte pod úrovní jeho mentálního věku, přitom jazykové chápání je v normě, to znamená, že dítě není schopné se samostatně vyjadřovat, nevysloví hlásku či slovo
• Receptivní porucha řeči – je specifická vývojová porucha, při které je chápání řeči dítěte pod úrovní jeho mentálního věku, téměř ve všech těchto případech je porušena expresivní řeč a časté jsou taktéž poruchy tvorby slova a zvuku
• Získaná afázie s epilepsií – porucha, při které dítě, které předtím činilo normální pokrok ve vývoji řeči, ztrácí receptivní i expresivní dovednosti jazyka, avšak všeobecná inteligence je zachována
• Další vývojové poruchy řeči nebo jazyka

Léčba poruchy řeči u nás

Na naší klinice se zaměřujeme na léčbu poruch a vad řeči. Pacient u nás podstoupí řadu optických či akustických metod. Nejdůležitějším vyšetřením je však laryngostroboskopické vyšetření. V dnešní době existuje také celá řada léčebných postupů a hlasových cvičení, které u nás rovněž praktikujeme. Záleží vždy na konkrétním problému pacienta a vadě řeči.

V některých případech se zaměřujeme na řečovou rehabilitaci a u jiných zas na medikamentózní péči. Podstatná je vždy diagnostika.

• Vývojové poruchy řeči – se projevují opožděným vývojem řeči při poruše maturace mozkových struktur nebo s poruchami sociální integrace
• Symptomatické poruchy – dochází k nim u vad sluchu, zraku, u mentálního opoždění či dětské mozkové obrny
• Získané poruchy řeči – vznikají po cévních mozkových příhodách, úrazech nebo věkem
• Poruchy plynulosti řeči – jsou neurogenního původu (např. koktavost)